Diskuze

Do jaké míry přispělo nařízení REACH ke zvýšení inovací a růstu konkurenceschopnosti v Evropské unii? S pomocí jakých úprav je možné dosáhnout snazšího dodržování pravidel nařízení REACH ze strany malých a středních podniků?

Jaké významné projekty byly realizovány v současném programovacím období a jaké jsou plány do období následujícího? Které dopravní projekty by měly být financovány prioritně a které projekty chybí v plánech ČR? Jak nejlépe využít Nástroj pro propojení Evropy pro financování plánovaných projektů v ČR?

Cílem panelové debaty bude hledat odpovědi na následující otázky: Jaké jsou přetrvávající překážky volného pohybu při výkonu zaměstnání v jiné členské zemi EU? Jak a kde lze získat informace pro výkon povolání v rámci EU či při vycestování do jiné členské země EU?

Cílem panelové debaty bude hledat odpovědi na následující otázky: Jaké jsou další perspektivy Schengenu? V jakých oblastech přináší více výhod a kde se otevřené hranice jeví jako problematické? Přinesl vstup ČR do Schengenu kvalitativní posun v rámci sítě EURES zajišťující přeshraniční zaměstnanost v příhraničních oblastech?

Akce: Přátelské setkání s diskusí nad "belgickým" dvojčíslem revue PROSTOR 95/96 s názvem: Belgie na křižovatce - Jaká je budoucnost Belgie v evropském kontextu? 

Evropský parlament bude na základě dosaženého kompromisu s Radou schvalovat 11. září směrnici o energetické účinnosti. Jaké povinnosti stanovuje směrnice? Bude směrnice znamenat dodatečné investice do environmentálních technologií a ekoinovací? Podaří se směrnici podpořit ekonomický růst jak v ČR, tak i na úrovni EU? Nebo směrnice naopak zabrzdí konkurenceschopnost české a evropské ekonomiky?

Dne 6. října 2011 předložila Evropská komise balíček legislativních návrhů k podobě politiky soudržnosti pro období 2014-2020.

Na půdě Zastoupení Evropské komise v České republice proběhla dne 20. února 2012 přednáška s diskusí na téma "Soudní dvůr Evropské unie a Česká republika".

Evropská komise publikovala koncem roku 2011 po dlouhém očekávání „balíček k CSR“, který obsahuje sdělení k obnovené strategii EU pro společenskou odpovědnost podniků na léta 2011–2014 a sdělení o iniciativách podniků operujících v sociální ekonomice.

V březnu 2011 zveřejnila Evropská komise Bílou knihu pro dopravu, komplexní strategii na vytvoření prostoru jednotné dopravy, která mimo jiné navrhuje snížení emisí z dopravy do roku 2050 o 60 %. Dne 19. října 2011 publikovala Komise návrh nařízení na vytvoření tzv. nástroje pro propojení Evropy (anglicky „Connecting Europe Facility“) a návrh na vytvoření transevropské dopravní sítě (TEN-T).

Evropská Komise předložila 29. června 2011 návrh víceletého finančního rámce 2014–2020 s celkovými závazky 1,025 miliard euro, tj. 1,05 % HND EU (podíl státních rozpočtů na HDP zpravidla činí 44 %). Oproti období 2007–2013 dochází k navýšení rozpočtu o 4,8 %, což převyšuje průměrnou inflaci za posledních deset let ve výši 2 %.

V návaznosti na potřebu modernizovat systém DPH v EU předložila Evropská komise v prosinci 2010 „Zelenou knihu o budoucnosti DPH, pro jednodušší, stabilnější a účinnější systém DPH“ s cílem konzultovat širokou veřejnost ohledně zjednodušení současného systému DPH.

Míra důvěry spotřebitelů i firem v přeshraniční obchodování je s ohledem na roztříštěnost spotřebitelského acquis stále nízká. V říjnu 2008 publikovala Komise návrh směrnice o právech spotřebitelů s cílem zlepšit regulační rámec spotřebitelských práv s pomocí tzv. plné harmonizace právní úpravy vztahů mezi spotřebiteli a firmami.

Tématem tohoto setkání byla Evropská občanská iniciativa. Na základě této iniciativy, kterou jako novinku zavádí Lisabonská smlouva, bude moci nejméně milion občanů z alespoň jedné čtvrtiny členských států EU Evropskou komisi vyzývat, aby předkládala legislativní návrhy v oblastech spadajících do jejích pravomocí.

Rok 2011 byl vyhlášen Evropským rokem dobrovolnictví s cílem usilovat o vytvoření prostředí příznivého pro dobrovolnictví a odstraňovat stávající překážky, zlepšit kvalitu dobrovolnických aktivit, oceňovat a uznávat dobrovolné činnosti ze strany veřejných institucí, formálního a neformálního vzdělávání i zaměstnavatelů a zlepšit povědomí o hodnotě a významu dobrovolnictví. Bez konkrétních implementačních plánů ale zůstanou cíle jen cíli.

Provedení Digitálního programu pro Evropu, který představila Evropská komise v polovině května tohoto roku, by významně přispělo k hospodářskému růstu EU a přineslo výhody digitálního věku všem vrstvám společnosti. V uplynulých 15 letech stály informační a komunikační technologie za polovinou růstu produktivity v Evropě a tato tendence se pravděpodobně zrychlí.

Rostoucí ceny energií zvyšují náklady spojené s její spotřebou. Právě to je jedním z důvodů pro zavádění nových a skutečně efektivních energeticky úsporných opatření, které schválil Evropský parlament na svém květnovém zasedání.

Evropa potřebuje jasná pravidla pro koordinovanou hospodářskou politiku. Vyplynulo to ze včerejšího setkání předních českých ekonomických odborníků, které se konalo v pražském Evropském domě. Rámec těchto pravidel je podle nich obsažen ve strategii Evropa 2020.

Poslanecká sněmovna již zřejmě nestihne vymezit pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů. Vyplynulo to ze včerejšího „kulatého stolu“ v Evropském domě v Praze, který byl věnován chudobě a sociálnímu vyčlenění.